Cesta k sobě

Přibližně 5 let před tím, než jsem se stala maminkou, jsem se vydala na spirituální cestu, na cestu k sobě. Neznamená to, že bych lítala v oblacích, opájela se ezoterikou, věštila z koule. Znamenalo to přiznat si, že potřebuji pomoct. Že dosavadní způsob fungování mi nevyhovuje, že to chci jinak. Nebyla jsem si jistá jak, ale věděla jsem, že takhle už ne.

Mé nemocné tělo a vnitřní nespokojenost mě k ní dovedly. Jednou v noci jsem sedla do auta a jela sama 8 hodin do Německa na první trénink duchovního učitele. Jak to všechno začalo si můžete přečíst tady.

Před dětmi

Než jsem měla děti, měla jsem období, kdy jsem byla hodně sama. Každé ráno jsem měla čas na protažení, meditaci, klidnou snídani. Pak jsem šla do práce, následoval sport jako běh, kolo, lezení nebo běžky, hraní na kytaru nebo saxofon. Pracovala jsem sama na sobě, na zlepšování svých dovedností a taky prohlubování vztahu k sobě, objevování Pandořiných skříněk, zjišťování co jsem Já a co už nejsem Já. Využívala jsem znalosti a praktické tipy ze studia psychologie, výuky duševní hygieny a také intenzivních sebepoznávacích tréninků u duchovního učitele Michaela Barnetta.

Cítila jsem, že bych se ráda v budoucnu stala maminkou. Tušila jsem, že to rozhodně nebude jednoduchá a samozřejmá role. Začala jsem se na ni připravovat na mnoha úrovních. Věděla jsem, že děti potřebují lásku, pozornost, pocit bezpečí. Uff, no, snad to zvládnu.

Zjistila jsem, že i Já potřebuji lásku, pozornost a pocit bezpečí. Strávila jsem mnoho hodin meditacemi, napojováním se na univerzální zdroj, hraním si se svou pozorností, odbouráváním vnitřních bloků.

Střih

Mám dva malé chlapečky necelé 4 a 2 roky.

Meditovat SÁM 20 let v jeskyni mi nyní přijde jako za odměnu. Samozřejmě v tom je určitá míra nadsázky, ale maminky pravděpodobně vědí, o čem mluvím.

Našla jsem spoustu zdrojů, kde se dočíst informace k výchově, k výchově kluků, k láskyplnému rodičovství, co dělat, aby v rodině byla pohoda. Stáhla jsem si výuková videa, několik kurzů, abych mohla na sobě pracovat, jak jsem byla zvyklá a mohla být dobrou mámou.

Jenže ejhle … já prostě nemám, kdy se na ně podívat.

Když jsem s klukama, snažím se vyřizovat na mobilu jen to nejnutnější, což ale není 20 minutové video o výchově. A když spí, což je hodina až dvě v poledne, tak mám tolik věcí co dělat, že to stejně nestihnu. Večer chodí spát kolem deváté a já jsem tak hotová, že s povděkem usínám s nimi.

Po určité době mě popadá frustrace. Cítím se šíleně unavená, mám pocit, že nic nestíhám, a s tím starším začínám mít silné emoční výměny. Netuším, co mám dělat, když je tak strašně naštvaný, že se mu nepovedlo sundat si sám pravou botičku …. Uff.

Tak možná v tom videu, jak vychovat kluky … tam určitě budou super rady … nebo ten jiný kurz, ten taky vypadal dobře … .

Jo, ano, jsou to skvělé věci, ale zjistila jsem, že nejdřív opravdu potřebuji být v klidu Já.

Takže, jak jsem to dělala před tím?

Jo, aha, hodinu už ráno nemám. Večer taky ne … takže?

Prostě potřebuji mít chvíli pro sebe a vypnout.

Nevařit, neuklízet, nepřemýšlet, neplánovat, neřešit.

Jak na to?

Pokračuji v cestě k sobě.

Kamarádka mi na to řekla … klid … neznamená to, že jsi zas úplně na začátku …  jedeš další level … aha, tak jo.

Potřebuji mít chvíli, kdy se naladím na sebe, na své potřeby, na energii, která nás přesahuje s nohama na zemi a hlavou spojenou s vesmírem.

Pozoruji svůj dech, vnímám své tělo, spojuji se se svým Já.

Stačí chvilka … pár minut … a je ze mě úplně jiná máma.

Mám úžasné meditace od svého duchovního učitele. Jenže každá má kolem hodiny. Představa hodiny meditace je skvělá, ale nejsem momentálně schopna si ji dopřát.
Potřebuji teď něco kratšího, něco, když kluci usnou, aby ještě zbyl nějaký další čas a necítila jsem se ve stresu,  že se můžou každou chvíli probudit a já to zase nestihnu.

Ladím se a naciťuji, co nejvíc potřebuji.

• Zastavit se.

• Být pravdivá autentická máma.

• Napojit se na Energii života a uvolnit se do ní.

Vzniklo Kouzlo relaxace

Díky tomu na jaře na dovolené u moře vznikly 3 nahrávky, které přesně tohle splňují. Sepsala jsem k nim doplňující text a nazvala Kouzlo relaxace. Opravdu mi přišlo, že umožňují zázraky.

Když se naladíme na sebe, můžeme se uvolnit do všeho, co nám život přináší.
Hlava často volá:

Ne, to nemůžeš! Musíš uvařit! Co budete jinak jíst?!
Ukliď aspoň něco, dyť je tady takový bordel!
Napiš seznam nákupu na další den, to ti zabere jen pár minut.
Vyper aspoň oblečení pro děti, ať máš pro ně připravené čisté.
Co to nádobí? Aspoň ho dej do myčky!
Zameť pod jídelním stolem, to je chvilička, dyť je tam tak nastláno!
Ty si chceš na 10 minut sednout?! To snad nemyslíš vážně?!
Ty chceš věnovat pozornost svému dechu?! Co to je za nesmysl?

A tak dále, a tak dále … .

Jenže to jsou myšlenky, které jsme přejaly, samy si vytvořily, nebo se objevily s příchodem dětí do našeho života. Kolektivní vědomí je velmi silné a v mateřství má obrovskou moc, občas docela destrukční.

Je důležité si uvědomit, že i když je vyslyšíme, nebudeme se cítit jako skvělé mámy. Naopak přijde únava, frustrace, bezmoc, že to nejsme schopny všechno splnit. Nikdo to nedokáže. Je to prostě nesmysl.

Když se nám povede odolat a aspoň na 10 minut věnujeme pozornost sobě, vždycky se naše energie změní, přeladí.

Čemu věnujeme pozornost, to se posiluje.

A když to jsem Já, doplňuji sobě energii.

Pozornost pro sebe je naprostá nutnost, žádný přepych nové doby.

Jakmile ji nemáme, nemůžeme ji dát ani svým dětem. A i když jsme s nimi třeba fyzicky, nedokážeme s nimi být mentálně.

Pojďte vyzkoušet první meditaci z ebooku Kouzlo relaxace – 1. Zastav se a dýchej.

Objevte kouzlo relaxace a buďte vyladěná spokojená máma.

Obecné relaxační tipy si můžete stáhnout v ebooku zdarma Proč si dovolit relaxovat +3 tipy jak začít?

Případně celý ebook Kouzlo relaxace: 3 tipy jak se uvolníte do života maminky najdete zde.

Zde se můžete mrknout na upoutávku k ebooku.

Příjemný relax! 🙂